Geneze náušnic - historie

Náušnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Náušnice je ozdoba, která se nosí na uchu. Nošení náušnic je tradičně typické pro ženy, nosí je ale i někteří muži (např. rappeři). V západní společnosti se nechávají uši běžně píchat ženám už jako malým holčičkám. Současné náušnice v některých případech symbolizují, stejně jako jejich mnohem starší sestry ze starověku, postavení a finanční možnosti nositelky (náušnice s diamanty, ze zlata nebo jiných drahých kovů). Ve většině případů se ale k tomuto šperku přistupuje z ryze módních důvodů. 

Náušnice byly v minulosti důležitým ukazatelem náboženské nebo kmenové identity nositele. První zmínky o jejich používání jsou datovány do roku 3000 př. n. l. První archeologické nálezy náušnic pocházejí z roku 2500 př. n. l. a byly učiněny v královské hrobce na území dnešního Iráku. Tímto nálezem se potvrdilo, že náušnice sloužily svému nositeli také jako důkaz bohatství a postavení, o čemž svědčí i používání náušnic samotným králem Tutanchamonem. 

Náušnice se vyrábějí z různých materiálů, zejména z těchto:

  • kovy - zlato, stříbro, ocel, platina, palladium, titan aj.
  • plast - bioplast, fimo, polymery
  • přírodní materiály - dřevo, slonovina, pryskyřice aj.

Kovové náušnice jsou často doplněny jedním nebo více drahokamy, polodrahokamy, sklem, plastem či jiným materiálem.

Způsob uchycení na ucho, existují tři hlavní způsoby uchycení náušnice na ucho:

  • Visací - zúžený konec náušnice se provlékne dírou v uchu a zajistí se speciální koncovkou
  • Kruhy - zúžený konec náušnice se provlékne dírou v uchu a spojí se s druhým koncem (vznikne tedy jakýsi uzavřený kruh)
  • Klipsová - náušnice se uchycuje přicvaknutím klipsu (klipsny) na ucho (na rozdíl od jiných typů není nutné mít propíchnuté ucho)

Druhy zapínání náušnic

Existuje několik druhů zapínání náušnic. Nejčastěji se setkáme s puzetou, brizurou, balónkem a na klapku.

Puzeta - uzávěr ve tvaru puzety se u tohoto typu zapínání navléká na dřík (tyčku) náušnice. Dřík je opatřen zářezem, do kterého puzeta zapadne. Puzeta drží na uchu trochu méně než šroubovací typ balónek. Na druhou stranu, pokud se náušnice dítěti o něco zachytí, povolí dříve, což může zabránit případnému poranění ucha. Toto zapínání je populární zejména v západní Evropě.

Brizura - brizura se zapíná vepředu. Vhodná pro děti od 3 měsíců do 5 let. V případě, že se uši propichují jehlou, dají se náušnice ihned nasadit.

Balónek - velmi bezpečné zapínání, maximálně omezující ztrátu náušničky. U tohoto zapínání je třeba zvýšené hygieny, často se v něm usazují nečistoty (mýdlo, krém). Balónek je velmi populární v ČR.

Na klapku - zapínání je umístěno na zadní straně náušnice a je opatřeno klapkou, která náušnici uzavře a brání tak jejímu otevření a ztrátě. Obecně se u náušnic toto zapínání používá nejčastěji. Je vhodné pro větší slečny od 5 do 15 let.

Způsob uchycení na ucho, existují tři hlavní způsoby uchycení náušnice na ucho:

  • Visací - zúžený konec náušnice se provlékne dírou v uchu a zajistí se speciální koncovkou
  • Kruhy - zúžený konec náušnice se provlékne dírou v uchu a spojí se s druhým koncem (vznikne tedy jakýsi uzavřený kruh)
  • Klipsová - náušnice se uchycuje přicvaknutím klipsu (klipsny) na ucho (na rozdíl od jiných typů není nutné mít propíchnuté ucho)

Propichování uší

Aby se náušnice mohly nosit, je třeba penetrovat ušní lalůček. U dívek se k tomuto zákroku podstupuje nejčastěji mezi 3. až 6. měsícem věku, a to z několika důvodů. Dívka v tomto věku na bolest snadno zapomene. Ušní lalůček je už také dostatečně velký, aby se dal dobře propíchnout, ale nikoli silný. Imunitní systém dítěte je dobře připraven a s "poraněním", které propíchnutí lalůčku vyvolá, si velmi dobře poradí. V neposlední řadě je dítě ještě bezbranné, takže nehrozí riziko samovolného poranění.

Metody penetrace ušního lalůčku se používají nejčastěji dvě, a to propíchnutí nebo nastřelení. U propíchnutí se používá jehla, která penetruje lalůček. Následně se nasadí požadovaná náušnice. Výhodou této metody je to, že dítě může nosit finální náušnice okamžitě. Metoda nastřelení je šetrnější, jelikož při ní neteče z lalůčku krev. Provádí se nastřelovací pistolí a jako první náušnice se většinou nasazují ty z chirurgické oceli. Po cca dvou měsících, kdy je lalůček zahojený, se mění za požadované finální náušnice.

Historie náušnic

autor Šperky.cz

Jsou součástí skoro každé ženy a nejen ženy. Mnohé doplňují již od raného dětství. Denně dolaďují náš celkový vzhled. Takové jsou náušnice, které spolu s námi, ve většině případů, prožívají první krůčky a doprovází nás životem. Nahlédněme to tajů této ozdoby a projděme jejím vývojem, jak se dostala až k nám ...První zmínky o náušnicích pocházejí pravděpodobně z Blízkého východu a sahají přibližně do roku 3 000 př. n. l. V té době se náušnice používaly především pro určení náboženské či kmenové identity nositele. Byly ale také ukazatelem sociálního statusu jedince v komunitě a známkou bohatství a prosperity. Z historických dokumentů a nákresů bylo zjištěno, že ozdobu uší nosil i sám král Tutanchamon.
První archeologické nálezy páru náušnic pocházejí z roku asi 2 500 př. n. l., které byly objeveny v královské hrobce v Iráku.
Ve středověku byly náušnice nošeny pouze minimálně nebo vůbec. Tehdejší společnost byla ovlivňována módou obrovských klobouků, paruk a vysokých límců. To mohlo způsobit zapletení ušní ozdoby do tkanin či do vlasů, a proto se netěšily velké oblibě.
S příchodem výstřihů a méně výrazných a česaných účesů se v 17. století dostaly náušnice znovu na výsluní. Vyráběly se z drahých kovů jako je zlato a stříbro a z velkého množství drahokamů. Důsledkem jejich velikosti a hmotnosti bylo, že způsobovaly protáhlé ušní lalůčky.
V 19. století náušnice opět zmizely z módní scény. Bylo to zapříčiněno hlavně tím, že nastala změna v účesech a do popředí se dostaly klobouky, které lemovaly tváře.
S příchodem nového století nastává změna i v úpravě vlasů, kdy se nosí hlavně drdoly. A tak mohly náušnice opět do popředí zájmu.
Do poloviny 20. století byly nošeny náušnice všech tvarů a velikostí. Rozlišovaly se pouze na konzervativnější, kterými se ženy zdobily během dne, a na více okázalé, které se nosily ve večerních hodinách. Velký zlom v módě nastal vynaleznutím klipsu. Kdy již nebylo potřeba propíchnutí ušního lalůčku. Tím pádem se mohly náušnicemi zdobit i ženy, které doposud propíchnutí odmítaly.
S přihlédnutím k době, jak to móda nejčastěji dělá, v 2. polovině 20. století přicházejí náušnice, které jsou lehké a nebrání v pohybu. Jsou barevné, odvážné s důrazem na zábavu. Propracované styly byly nošeny kdykoliv během dne bez ohledu na příležitosti.Dnes se na náušnice klade velký důraz co do módního doplňku, který by neměl chybět žádné ženě. I když je potřeba připomenout, že v dnešní době není nošení náušnic ryze ženskou záležitostí a že se tímto doplňkem mohou pyšnit i muži. Pánové ale ve většině případů dávají přednost jednoduchým peckám nebo kamínkům. Za mužskou část populace můžeme připomenout taková zvučná jména, jako jsou David Beckham nebo Justin Timberlake.Nabídka je opravdu široká. Lze vybírat z nepřeberného množství tvarů, barev i materiálů. Mezi nejoblíbenější materiály bezesporu patří chirurgická ocel, zlato, stříbro a jejich barevné kombinace. Náušnice můžeme rozdělit do několika kategorií, především na visací, kruhy a pecky. A podle zapínání na šroubovací, zaklapávací či s puzetkou.


Náušnice - význam a symbolika

autor Šperkař.cz

Podíváme se trochu podrobněji na význam a symboliku náušnic.

Jedná se o jeden z nejstarších způsobů modifikace lidského těla.
Asi nejstarší důkazy o tom, že náušnice nosily v dávných dobách i muži, najdeme na stěnách paláců staré Persie - obrázky vojáků s jednou náušnicí.

Náušnice v různých částech světa
V orientu nosily náušnice obě pohlaví, na Západě (včetně starého Izraele a Egypta) zdobily výhradně ženy. V Řecku a Římě nosily náušnice jen ženy.

Jedna náušnice byla zvláště populární v Evropě v renesanci a baroku.

V Evropě vyšly náušnice z módy v 17. a 18. století s módou paruk a klobouků, které zakrývaly uši. Na scénu se náušnice vrátily opět v 20. století. Méně bolestivé metody propichování uší vedly k nové popularitě tohoto druhu zdobení. Okolo roku 1900 totiž vznikly klipsové náušnice, které byly považovány za mnohem hygieničtější. Od této doby jsou náušnice opět v módě.

Několik náušnic buď v jednom, nebou obou uších došlo obliby v 70. letech minulého století v Americe. Ženy nosily v ušním boltci druhou sadu náušnic, muži nosily dvě náušnice v jednom boltci.

Skrytý význam
Malá náušnice v uchu námořníka znamenala, že buď obeplul svět a nebo se plavil přes rovník. Náušnice u námořníků měla i jiný význam - v případě ztroskotání lodi měla sloužit náušnice jako platidlo na vystrojení křesťanského pohřbu. To byl tedy i jeden z důvodů, proč námořníci investovali velké peníze do zlatých náušnic. V různých západních státech byl často piercing levého nebo pravého ucha spojován se sexuální orientací. V 60. letech se říkalo, že "levá je pravá a pravá je špatná" - nošení náušnice v pravém uchu mělo u muže symbolizovat homosexualitu. 

Náboženství
V jižní Indii propichují většině děvčat uši při náboženském obřadu již před 5. rokem jejich života. Podobné zvyky se praktikují i v jihoazijských zemích, včetně Nepálu, Sri Lanky a Laosu. Naproti tomu chlapci čekají na svůj první piercing do ranné dospělosti.

Náušnice na pevno
Většina náušnic nošených v naší kultuře jsou vyráběny tak, aby je bylo možné poměrně snadno vyjmout nebo vyměnit. Náušnice mohou být ale také permanentní - nevyndatelné. Ty se dříve používaly jako znak otroctví
Dnes se objevují jen zřídka ve formě větších kruhů, které nositel těžko, nebo vůbec nesundá bez asistence další osoby.

Použitá literatura:
1. Ostermaier, Barbara, Der Ohrring; unter besonderer Berücksichtigung des Männerohrrings, Studienarbeit Univ. Passau WS 2003/04

2. Kokkino, Andreas (September 25, 2009). "What a Stud - The Return of Men's Earrings". T Magazine (New York Times) 2009-09-27.