Jak se starat o piercing uší?

SEZNAMTE SE SE ZÁKLADY PÉČE PŘED VÝKONEM. NA MÍSTĚ SI PAK PROBEREME PODROBNOSTI :-)

O dírku není potřeba žádná velká péče a ani po aplikaci nejsou žádná omezení. Základem je dodržovat základní pravidla, jako u každé jiné rány. Dírku udržujeme v čistotě, nevystavujeme slunečnímu záření. Dáváme pozor při oblékání, lakování a úpravě vlasů, při aplikaci krémů a parfémů, abychom nezasáhli dírku.  Na náušnice zbytečně nesaháme. Od první chvíle si náušniček a dírek vůbec nevšímáme. 

Dírku ničím nemažeme, jak bylo dříve zvykem používat Framykoin preventivně. Framykoin je mast s antibiotiky, tudíž její jediné užití je na základě indikace lékaře a to na zánětlivá onemocnění kůže. Takovouto zbytečnou aplikací antibiotik, si můžeme zvyšovat rezistenci (odolnost) vůči antibiotikům a až je budeme potřebovat, tak nám nezaberou. 

Náušnicemi neprotáčíme!!! Protáčení je úplně zbytečné a nevhodné, může dojít k zavlečení infekce. Navíc otáčení náušnice v dírce je velmi bolestivé a otočení trháte všechna stroupky a dírka se hojí od znova. Náušnice jsou z inertních (nepřilnavých materiálů), takže přirůst opravdu nemohou (jde o mýtus), po pár dnech se uvolní od stroupků a začnou samy v dírce rotovat. Při dodržení čistoty kolem dírek a odmývání uschlého sekretu, nemůže dojít ani k přilepení zavírání k pokožce.

Koupání - sprchování a koupání je vítáno, do bazénů od druhého dne. Voda je tělu vlastní a nemáme otevřenou ránu, takže kvůli dírkám nekoupat je "čuňárnička".  Koupání odstraňuje sekret, který přorozeně vytéká z dírky běhěm hojení a udržuje tak okolí dírky a náušnice čisté. U vchodu dírky nebo na předních a zadních okrajích dírky můžeme nalézt vytékající tkáňový mok, který je známkou hojení rány. Jeho barva je vždy čirá v odstínech růžové, oranžové nebo žluté vody, někdy s příměsí krve. Usychá zpravidla v krystalky. Pokud se ale objeví výtok z dírky, který je hustý, lepkavý a rozhodně není průsvitný, ale je vazký, jedná se o hnis. Odstíny může mít žluté, bílé či zelené někdy s příměsí krve. Došlo zřejmě ke vniku infekce, kterou je potřeba zaléčit. 

Nikdy neošetřujeme dírky přípravky obsahujícími alkohol či líh. Tyto těkavé přísady pokožku vysušují, ta šupinatí a můžou se vytvořit ragády (praskliny). Takovéto ragádky jsou pak ideálním místem vstupu infekce. Tento postup není k pokožce vhodný a neznamená, že když se to tak "dělalo", že se to dělalo správně.

Zarudnutí lalůčku je v prvních dnech po nastřelení běžné a může se v průběhu prvního roku občas objevit. Toto zarůžovění (překrvení) ještě nemusí nutně značit pro zánět! Pokud zarudnutí pokračuje a přidá se bolest, tak již dochází ke vzniku zánětlivého procesu.

Zánět. Po nastřelení náušnic, lze říci, že k hnisání uší dochází velmi sporadicky. Díky tomu, že dírka po nástřelu je v přesné velikosti náušničky, je vstup infekce podél náušničky značně omezen a náušnička se nastřeluje sterilní. Většina infekcí se zanese po pár týdnech po nastřelení ze špinavých rukou nebo při výměně náušnic. Zánět povětšinou začíná zarudnutím lalůčku a především kolem dírky, nastupuje bolest a objevuje se exudát (hnis). V prvním dnu kdy nastane zarudnutí není nutné, hned navštěvovat lékaře a nechat si psát mast s antibiotiky. S mnoha takovýmito drobnými záněty se naše imunita vypořádá sama. Kojenci mají vlastní imunitu od půl roku věku a před tím dostávají imunoglobuliny v mateřském mléce. Můžeme použít i alternativní metody, jako je naředěný olej čajovníku australského (tea tree oil), který nejprve zkusíme na předloktí, zda není na něj přecitlivělost. Babské rady hovoří o výborných zkušenostech s mateřským mlékem, zanícenou dírku pokapat pár kapkami mm. Má to i svou logiku, mléko je sterilní, není na něj žádná přecitlivělost a jak již bylo řečeno obsahuje imunoglobuliny. Maminky také doporučují: propolis, arniku, homeopatika aj. 

Pokud ovšem zarudnutí po jednom dni nemizí nebo jsou symptomy zánětu jednoznačné, tak je nutno přeléčit dírku mastí s ATB (zavolat o e-recep pediatr, praktik, ORL, kožní aj.). Náušnici v době zánětu nevytahujeme, už by se nám ji nepodařilo vrátit. Zánět lze krásně zaléčit i s náušnicí v dírce. Vytahuje se pouze u protrahovaných zánětů a jiných komplikací. Celková zvýšená teplota z  běžného zánětu dírky být nemůže. 

Zánět v chrupavčité části ucha - zde doporučujeme použití masti ATB ihned po zjištění diskomfortu nebo symptomů zánětu.

Výměna náušniček za trvalé U kojenců a dětí doporučujeme výměnu nejdříve  za 12 týdnů, lépe později. Prvotní hojení trvá 2-4 týdny, ale o zahojení nemůžeme hovořit. Konečné zahojení je za pár měsíců až rok. Nové náušničky, které budete nandavat, je vhodné sterilizovat. Pokud možnost sterilizace nemáte, vložte jej do vody a vařte min 16min. Nebojte, jsou kovové, stejně jako hrnek v kterém je vaříte :o) nevaříme náušnice s plastovými prvky. Naložení do lihu je absolutně nevhodné (líh ani nedezinfikuje, musel by být min. 70% a kdyby sterilizoval, tak ho nemůžeme ani pít. :-)) Vyvařením zamezíte přenosu infekce do čerstvé dírky. První rok by dírky neměly být bez náušnic (max. pár hodin). Náušnice jsou zacvaklé a tahem za zavírání je rozepneme. Pokud zavírání nejde sundat, tak jím zavyklejte a tahem sundejte z dříku. Nebojte se zabrat, je to jen nacvaklé. 

Po nastřelení náušnic nejsou téměř žádná omezení, děti jdou zpět do školky a školy, velcí do práce či za zábavou. Samozřejmě před večerním koncertem, horami, kde nosíme helmu nebo těsně před svatbou není vhodné plánovat nastřelení. Je jedno, zda jdete na nastřelování v létě nebo v zimě. Dítě nikdy nenecháváme tak vymrznout nebo rozehřát na slunci, aby se nám to projevilo i na uších. Čepice v zimě a ani letní koupání nevadí (rybníky, řeky s opatrností). 

Ztráta nebo vypadnutí náušnice - náušnici očistíme (mýdlová voda, lehká dezinfekce) a co nejdříve vrátíme do dírky. První dny a týdny po nastřelení reagujeme ihned, dírka se může bez náušnice začít slepovat. Pokud nenalezneme  náušnici nebo zavírání, přijedeme si pro nové do ordinace. Nemůžeme-li dojet nasadíme jinou náušnici (jakoukoliv hypoalergenní - svojí, sourozence, kamarádky). Náušnice se sama nerozepne, ani sama nevypadne. Většinou dochází k vyjmutí náušnice oblečením, při muchlování s dětmi atp. Když zatrhneme oblečením, tak se vždy přesvědčíme, zda zůstalo vzadu zavírání na náušnici. 

Opakujeme ještě jednou pro neustálé dotazy typu: Vypadla nám náušnice, co mám dělat? Odpověď: Vrátíme jí zpátky! Pokud nejde nasadit, tak zavoláme, pokud jsme náušnici nenašli, tak dojedeme do ordinace koupit novou nebo nasadíme jinou. Místo originál zavírání můžeme použít gumový váleček z obyčejných náušnic.

Nasazení náušnice - nasazovaná náušnice by měla být ideálně sterilní. Náušnici nasazujeme na volnou dírku tzn. za lalůček netaháme, dírka se pak prohne do obloučku a náušnice nejde nasadit. Pokud nasazujeme náušnici v blízké době po nastřelení (první půl rok) může se objevit při nasazování růžová tekutina nebo kapka krve. Je to běžné, dírka ještě není zahojená. Náušnice nasadit jde i v prvních dnech po nastřelení (pokud jsme ji např. vytrhli oblečením), to, že dítě vzdoruje nasazení, neznamená, že nasadit nejde (nebolí to, ale děti hubují vždy). Popravdě nic jiného, než na pár vteřin "zalehnout" nefunguje, podobně jako při  odsávání nudlí. Většina malých holčiček (do cca 2-3 let) při nasazování dělají herečky. Nasazování nebolí, ani když vyteče kapička krve. Nechat dírku volnou a nechat ji zarůst mi přijde škoda, nenecháme dítě přeci zbytečně nově nastřelit. Do zduřelé a zanícené dírky náušnici nevkládejte, pokud jste ji již z neznalosti vyndali nebo nechtíc vyndali, je její nasazení již citlivé je. Proto doporučujeme u běžného podráždění a běžného zánětu náušnici ponechávat v dírce.

SEČTENO, PODTRŽENO, NEBUDEME S DÍRKAMI DĚLAT NIC A JEN JE BUDEME SLEDOVAT :O)

Pokud si nevíte rady a ztrácíte hlavu, tak vyhledejte lékaře.